Obec Krokočín

Sbor dobrovolných hasičů Krokočín vznikl v roce 1929. Jeho počátky nebyly vůbec jednoduché. Sbor měl dle dobových zápisů hlavně finanční problémy, které se musely občas řešit i zástavou majetku. Místní hasiči se ovšem, za pomocí občanů, z tíživé situace dostali a po roce 1945 zakoupili první motorovou stříkačku. Starou „koňskou“ stříkačku můžete vidět stále funkční v Krokočínské hasičské stanici. Tuto první motorovou stříkačku pak vystřídaly další tak, aby místní dobrovolní hasiči drželi krok s dobou a byli schopni provádět zásahy co nejrychleji.

U příležitosti 50. výročí založení sboru se místní hasiči za podpory občanů rozhodli postavit požární zbrojnici. Pod vedením Aloise Rouše se tak Krokočínu dostalo budovy, jež poskytovala prostor pro požární techniku, schůze i zábavu.

Historie sportovního hasičského sportu sahá až do konce sedmdesátých let, kdy se hasiči z Krokočína umisťovali na předních příčkách nejrůznějších hasičských soutěží a závodů. Také historie mužského i ženského týmu z nedávné historie nese velmi krásné vzpomínky na slušné úspěchy. Vypovídá o tom řada vystavených vítězných pohárů na poličkách v hasičské zbrojnici. Oba tyto týmy jezdily zejména Žďárskou ligu, Blanenskou ligu, okrskové závody a také zavítali na pohár extraligy. Součástí Žďárské ligy bylo i kolo pořádané v Krokočíně na počest Aloise Rouše. Úsměvnou vzpomínkou může být jistě i vedlejší závod „běh v trenkách“ přes lavičky na trati. Mnozí z účastníků nebo přítomných na něj velmi rádi vzpomínají, jelikož to byla skutečná zábava. A nebo vzpomínají i ti kteří dělali přes lavičky kotrmelce. 😊

Jak bychom hasičský sport definovali? Jelikož tento článek píši jako bývalá závodnice tak bych tuto dobu nazvala slovy: „jedna velká rodina“. Jedná se o kolektivní sport, kdy jednotlivé posty na sebe navazují a členové týmu se musí na sebe navzájem spoléhat, aby vše vyšlo tak jak má. Každý má svou funkci od nabrání vody přes roztažení hadic až po sestřelení terčů. Vše na sebe úzce navazuje. Byla to doba, kdy byla na závodech spousta týmů, kamarádů a rodinných příslušníků. Tréninky vyžadovaly pravidelnost, nasazení a tvrdou disciplínu. V dobách, kdy jsme slavili největší úspěchy se společný trénink uskutečňoval dvakrát do týdne, dále individuálně a od května do září jsme se pravidelně každý víkend účastnili závodů. Byla to dřina a řada odříkání, ale moc rádi na tuto dobu vzpomínáme a děkujeme všem za velkou podporu a za přátelství, která vydržela dodnes.

Mužský tým skýtá delší historii než ženský, protože ženský tým nebylo nějakou dobu možné složit ve stabilní sestavě. To se však povedlo a od roku 2010 se zúčastnily týmy za Krokočín již v obou kategoriích.

Úspěchy Krokočínských týmů

Rok 2013 byl pro hasičský sport v Krokočíně tzv. zlatým rokem. Byl to rok, kdy v celkovém hodnocení zvítězily oba naše týmy. Byl to náš splněný sen a velké zadostiučinění. Podílela se na tom řada lidí a tímto bychom chtěli poděkovat našim trenérům – Luďovi Roušovi a Luďkovi Roušovi za jejich trenérské vedení.

V současné době (2021) nemá Krokočín žádný hasičský tým a nepořádá ligové soutěže. Kdoví jak se situace vyvine do budoucna a zda se bude zvuk mašiny opět rozléhat po naší malé vesnici při podvečerním tréninku.

Tereza Fousková

---

Více fotek na facebooku SDH Krokočín Sbalit článek

Před šesti lety byla v Krokočíně výjimečná úroda: během tří měsíců se obec s necelými dvěma sty obyvatel rozrostla o 5 miminek. Když v roce 2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo dotační program pro vznik dětských skupin, zrodil se v hlavě jedné z maminek plán: co takhle otevřít pro ty naše dětičky vlastní školičku?

Manželé Jan a Jana Kratochvílovi - rodiče jednoho z těchto dětí – tak zažádali jménem obce Krokočín o dotace, které byly přislíbeny. A tak se na začátku května mohly hledat paní učitelky, uskutečnit první zápis dětí a začala se rekonstruovat část budovy č. 59. Dětská skupina dostala název Krokočánek.

Od 1. září 2016 dětská skupina poskytovala zázemí celkem 13 dětem (10 chlapců a 3 dívky) od 2,5 do 4 let z Krokočína, Hlubokého a Jinošova. 4 děti ji navštěvovaly každý den, ostatní se střídaly - někdo chodil dvakrát na půl dne, jiný na jedno dopoledne, zkrátka dle potřeby rodičů. Maximální počet dětí ve skupině je každý den 6. V dalších letech jsou počty dětí podobné, ale dojíždějí i z dalších obcí – Velká Bíteš, Nové Sady, Osová Bítýška, Záblatí, Lesní Hluboké…

O děti se starají a střídají tři paní učitelky - věnují se rozličným výtvarným, hudebním a pohybovým aktivitám jak v herně, tak na čerstvém vzduchu. Obědy jsou dováženy ze školky v Přibyslavicích, ranní a odpolední svačinky připravují samy maminky.

Školička Krokočánek se snaží o rodinné prostředí s individuálním přístupem. Jako důležité vnímá to, aby děti dokonale poznaly prostředí, ve kterém žijí, a získaly k němu krásný vztah. Nejen přírodu, ale také místní obyvatele a to, čím se zabývají. Děti se tak často setkávají s důchodci (čtení babiček, pečení s babičkami, návštěva místních hospodářství…) Mezi další pravidelné akce patří drakiáda, lampionový průvod, vánoční besídka a jarmark, masopustní průvod obcí, vítání jara…

V září 2020 se otevřel již 4. ročník, letos poprvé s možností přípravy i dětí předškolního věku.